Adolf Loos

Adolf Loos se narodil v roce 1870 v Brně v rodině kameníka. Jeho budoucí zaměření poznamenala nejen zkušenost z otcovy dílny a nedokončená studia architektury, ale životní školou se mu stal tříletý pobyt v Americe (1893–1896). Pracoval jako zedník, umývač nádobí, ale také jako kreslič stavební firmy, parketář, pilař a roznašeč novin. Pobyt v Americe a hlavně návštěva světové výstavy v Chicagu natrvalo ovlivnily Loosův postoj k architektuře. Po návratu se usadil ve Vídni, kde se spřátelil s významnými osobnostmi tehdejšího uměleckého světa, například se skladateli Arnoldem Schönbergem a Gustavem Mahlerem, malířem Oscarem Kokoschkou, básníkem a spisovatelem Peterem Altenbergem či žurnalistou Karlem Krausem. Adolf Loos si založil ve Vídni vlastní architektonický ateliér a začal pravidelně publikovat. Jeho stati vesměs kriticky odmítaly tehdejší všudypřítomný dekorativismus a vše, co v architektuře, ale i užitém umění bránilo plnému funkčnímu využití díla.

Své první důležité architektonické dílo realizoval Loos až v roce 1899. Jednalo se o kavárnu Café Museum ve Vídni, která pro svůj nezvyklý strohý vzhled získala označení Café Nihilismus. Vrcholnou stavbou prvního Loosova tvůrčího období, spadajícího do období před I. světovou válku, se stala stavba obchodního domu Goldman & Salatsch (1910) na Michalském náměstí ve Vídni, označovaná též jako „dům bez obočí“. Ve Vídni postavil ještě několik rodinných domů a při svém pobytu v Paříži také dům pro básníka Tristana Tzaru. V Čechách projektoval několik rodinných domů v okolí Brna, v Praze Winternitzovu vilu a Müllerovu vilu, ve které naplno uplatnil princip tzv. „raumplanu“, Loosova konceptu, kterým strukturuje jednotlivé místnosti v prostoru nikoliv v ploše.

Samostatnou kapitolou se stal Loosův pobyt v Plzni. Ve dvou etapách (1907–1910, 1927–1932) tu vytvořil celou enklávu zajímavých interiérových realizací. Loos zde svým dílem ovlivnil i řadu dalších následovníků. Při druhém pobytu v Plzni se sblížil s Klárou Beckovou, dcerou svého významného investora Otto Becka, která se později stala jeho třetí manželkou. V roce 1933 Loos umírá v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně.

To, že v Plzni působil slavný architekt Adolf Loos, bylo donedávna kulturní veřejnosti zcela neznámé. Původní majitelé židovského původu byty opustili pod hrozbou nastupujícího nacismu v průběhu 30. let, někteří dokonce zahynuli v koncentračních táborech. Jejich domy byly zabaveny okupanty a po roce 1945 komunistickým režimem. Z bytů se staly kanceláře nebo byly rozděleny na menší bytové jednotky, vzácné interiéry tak byly často značně poškozeny nebo zničeny. Původní majitelé se (až na jednu výjimku) do bytů již nikdy nevrátili, a tak se z paměti města informace o Loosově tvorbě pomalu vytrácela. Vědělo o ní jen několik odborníků, kteří na existenci Loosových interiérů v Plzni upozorňovali už od 60. let 20. století. První kroky k jejich záchraně učinilo město až kolem roku 2004, kdy částečně zrekonstruovalo salon s jídelnou na Klatovské 12. Jeho úplná obnova byla dokončena v roce 2014 a v témže roce byl zrekonstruován také interiér v Bendově 10. Město rovněž finančně podpořilo celkovou rekonstrukci Loosových interiérů Brummelova domu v Husově 58. Tyto tři interiéry jsou základem nové prohlídkové trasy pro veřejnost, kterou provozuje městská příspěvková organizace Plzeň-TURISMUS. Postupná rekonstrukce probíhá také v Semlerově rezidenci na Klatovské třídě 110 ve správě Západočeské galerie v Plzni. Po provedení první fáze oprav se část tohoto objektu od konce října 2015 stala dalším prohlídkovým okruhem Loosovými interiéry v Plzni.