Brno 1870

Kalksburg 1933

Adolf Loos patří k celosvětově uznávaným architektům. Je považován za zakladatele moderního pojetí architektury a řadí se tak do úzké skupiny nejuznávanějších předválečných moderních architektů jako např. Ludwig Mies van der Rohe, Le Corbusier, Frank Loyd Wright. Loos byl nejen praktickým architektem, ale také významným teoretikem architektury a do určité míry i filosofem.

 

Narodil se roku 1870 v Brně. Rodiče vlastnili kamenolom a zakázkové kamenictví.  Zkušenosti z rodinného podniku formovaly pozdější Loosův vztah ke kvalitním a zajímavým materiálům. Studoval architekturu v Drážďanech, studium však nedokončil, nikoliv kvůli nedostatku talentu, ale kvůli konfliktům s pedagogy. Životní školou se mu ale stal tříletý pobyt v Americe (1893–1896), kde manuálně pracoval. Dynamicky se rozvíjející Spojení státy udělaly na mladého Loose obrovský dojem a ovlivnily jeho budoucí postoj k architektuře. Po návratu z USA se usadil ve Vídni, kde si po čase založil vlastní ateliér. Právě tehdy začal publikovat své teoretické úvahy. Ta nejznámější z nich "O ornamentu a zločinu" doslova změnila dějiny architektury. Loos radikálně odmítal umělý dekorativismus v architektuře a byl prvním architektem, který oprostil budovy od zdobných prvků v exteriérech i interiérech. Namísto zbytečné zdobnosti se pečlivě věnoval vnitřní dispozici.

 

Důležitým prvkem v Loosově architektuře je tzv. raumplan. Loos tvrdil, že od plochy místnosti a její funkce se odvíjí její výška a místnosti v domě by tak měly být odlišně vysoké. Domy nenavrhoval členěné na klasická patra, tak jak je běžně známe. V Loosem projektovaném domě se často pohybujeme např. v patrech  1 a ¼, 2 a ¾ atd. Vždy po překonání několika schodů se ocitneme v jiné místnosti. Vytvářel kontinuálně navazující prostory, kterými se volně pohybujeme. Říkal, že domy navrhuje rovnou ve 3 dimenzích (ve 3D), raumplan je tedy výsledkem Loosova dokonalého prostorového myšlení.

 

Nejznámější Loosovou realizací je polyfunkční obchodní dům Goldman & Salatsch (1910) na Michalském náměstí ve Vídni. Podoba domu, dokončeného vůbec poprvé s hladkými fasádami bez jakýchkoliv zdobných prvků, vyvolala tehdy obrovský skandál. Dnes je ceněnou památkou a připomínkou počátků moderní architektury. Loos projektoval především stavby pro bydlení, ale mezi jeho realizacemi najdeme také bar, kavárnu, horskou chatu a další. Nalezneme je v celé Evropě, kromě Vídně také v Paříži, Montreux, Semmeringu. Na našem území navrhl především Müllerovu vilu v Praze, ale jeho dílo nalezneme i jinde, např. v jeho rodném Brně a okolí. Samostatnou kapitolou se stal Loosův pobyt v Plzni. Mezi lety 1907 - 1932 tu vytvořil celou enklávu zajímavých interiérových realizací. V Plzni se také sblížil s Klárou Beckovou, dcerou svého významného investora Otty Becka, která se později stala jeho třetí manželkou. V roce 1933 Loos umírá v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně.

Adolf Loos

a Plzeň

Na počátku 20. století byla Plzeň dynamicky se rozvíjejícím průmyslovým městem. Nejvýznamnějším podnikem ve městě byly Škodovy závody, největší tovární komplex v celém tehdejším  Rakousku - Uhersku, který už tehdy kvalitou a objemem výroby dosáhl světového významu. Věhlasné byly i plzeňské pivovary. Kromě těchto továren se v Plzni ale nalézala celá řada dalších sice drobnějších, ale mnohdy velmi úspěšných podniků. Řadu z nich vlastnila vzdělaná plzeňská židovská komunita. Mezi ně patřila i továrna na výrobky z taženého drátu rodiny Hirschových. V roce 1907 se Vilém Hirsch a jeho žena Marta ve Vídni seznámili s architektem Adolfem Loosem, velmi je tehdy zaujaly jeho vídeňské realizace. Loos přijal jejich pozvání na návštěvu a ještě v témže roce přicestoval do Plzně. Hirschovi jej tehdy požádali, aby se ujal návrhu rekonstrukce jejich bytu v prvním patře jejich domu v Plachého 6. Vilém Hirsch později vzpomínal, jak Loos rychle načrtl prvotní ideu na dopisní obálku. Díky novomanželům Hirschovým se tak Adolf Loos dostal do Plzně, která i později v jeho životě hrála významnou roli. Loos se zde spřátelil s dalšími rodinami, především ze zdejší židovské komunity, které byly navzájem propojené podnikatelskými i příbuzenskými vazbami. Pro ně zde vytvořil nejméně 13 převážně interiérových realizací. Z tohoto počtu se jich dodnes zachovalo osm. A i když se ne vždy dochovaly ve zcela kompletním stavu, jde o mimořádně cenný soubor díla tohoto světového architekta.

Musí nastat překvapení.
Vejdu do plně osvětlené
a vybavené místnosti
a musím říci
‚ach!‘

Proč

se na jeho

dílo

v Plzni

zapomnělo?

To, že v Plzni působil slavný architekt Adolf Loos, bylo donedávna kulturní veřejnosti téměř neznámé. Mnozí původní majitelé židovského původu zahynuli v době druhé světové války v nacistických koncentračních táborech, jen některým se podařilo včas uprchnout do zahraničí. Těm, kteří měli to štěstí, že válku přežili, zabavil vzápětí jejich majetky tentokrát komunistický totalitní režim. Byli nuceni znovu prchat do exilu, ti, co zůstali zde, pak museli žít v mnohdy nedůstojných podmínkách. Totalitní režim Loosovu architekturu nijak neuznával. Z bytů se staly kanceláře nebo byly rozděleny na více bytových jednotek. Mnoho z původního vybavení bylo tehdy zničeno. Na konci 60. let 20. století se podařilo historičce architektury Věře Běhalové zaevidovat většinu Loosova díla v Plzni k památkové ochraně. Věra Běhalová byla pronásledována komunistickou tajnou policií STB, ale naštěstí se jí v roce 1968 podařilo uprchnout do Rakouska. Loosovo dílo v Plzni pak znovu na mnoho let upadlo v zapomnění. Teprve po pádu totality zahájili nejprve potomci Brummelových postupnou opravu jejich domu v Husově 58, který získali zpět do svého vlastnictví. Město Plzeň učinilo v roce 2004 první kroky k záchraně bytu Voglových na Klatovské 12, kdy částečně zrestaurovalo salón a jídelnu. Úplná obnova těchto prostor byla dokončena v roce 2014 a v témže roce byl zrekonstruován také byt Krausových v Bendově 10. Opravena byla i první část bytu Oskara Semleta na Klatovské 110, který je ve správě Západočeské galerie v Plzni. Tyto čtyři byty se tak staly základem trojice prohlídkových tras pravidelně přístupných pro veřejnost, které provozuje organizace Plzeň-TURISMUS. Další Loosem navržené prostory v Plzni na svou záchranu teprve čekají. Společným cílem do budoucna je opravit a zpřístupnit maximum z toho, co se z díla tohoto významného architekta zachovalo.

Nutím majitele bytu,
aby bydlel
v celém bytě,
a ne jenom
v kuchyni.