Jeden z nejkrásnějších plzeňských bytů navržených Adolfem Loosem se dochoval v prvním patře činžovního domu v Bendově ulici č. 10. Interiér vznikl pro chemického inženýra Viléma Krause a jeho ženu Gertrudu mezi lety 1930–1931. Historie bytu a jeho obyvatel je velmi smutná a dramatická. Druhou světovou válku a pronásledování nacistickým režimem přežil jen Vilém Kraus (manželka a dvě děti zahynuly v koncentračním táboře), kterému byt následně zabavil totalitní komunistický režim, před kterým musel znovu uprchnout do exilu ve Velké Británii. V období socialismu byl původní byt rozdělen na tři bytové jednotky, část vybavení byla v té době nenávratně zničena.

Nejhodnotnější částí bytu je exkluzivní salón propojený s jídelnou. Hlavním motivem je zde zrcadlení, proti sobě umístěné zrcadlové stěny vytvářejí zajímavý efekt donekonečna roznásobeného prostoru. Loos zde citlivě zkombinoval obklady mramorem Cipollino zelené barvy s bílým žilkováním s dřevěným vestavěným nábytkem a kazetovým stropem, obojí bylo dýhováno kvalitním temně hnědým mahagonem. V ose místnosti nalezneme pro Loose charakteristický krb z režného zdiva. Cenná je rovněž téměř kompletně dochovaná ložnice s nábytkem vestavěným do obvodových stěn. Zachovala se včetně zajímavých a praktických designových detailů – toaletního stolku, věšáků na klobouky ve skříních, zásuvek a jiných promyšlených úložných prostor.

Dnes je byt majetkem města Plzně. V roce 2014 byl zrekonstruován podle návrhu architektů Ludvíka Gryma a Jana Sapáka. Dochované vybavení bylo pečlivě zrestaurováno, chybějící mobiliář zde nebyl nahrazen replikami, ale prvky soudobého designu tak, aby bylo na první pohled patrné, co je původní a co nikoliv. Výsledkem jsou variabilní prostory uzpůsobené také pro konání komorních kulturních akcí.

  • Dřevo

    Stropní obklad z mahagonového dřeva byl vyleštěn do takového lesku, že zcela odrážel prostor pod sebou, čímž místnost opticky protahoval do výšky.

  • Zrcadla

    Loosovým oblíbeným interiérovým prvkem byl efekt tzv. enfilády. V případě salónu Krausových jej dosáhl iluzivně ve fascinujícím násobení obrazu v protilehlých zrcadlových stěnách.

  • Mramor

    Loosovým oblíbeným materiálem byl kámen. V obývacím pokoji Krausových použil mramor zvaný Cipollino, který byl velmi oblíbený už u Římanů ve starověku. S touto zeleno bílou kombinací se setkáme také v Müllerově vile v Praze nebo na obkladu obchodního domu Goldman& Salatsch ve Vídni.

Další interiéry

B10 Bendova 10
K12 Klatovská 12
H58 Husova 58
K110 Klatovská 110
K19 Klatovská 19
P6 Plachého 6
K140 Klatovská 140
NR22 Náměstí Republiky 22
  • B10

    Byt Krausových
    Bendova 10

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 1

  • K12

    Byt Voglových
    Klatovská 12

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 1

  • H58

    Brummelův dům
    Husova 58

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 2

  • K110

    Semlerova rezidence
    Klatovská tř. 110

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 3

  • P6

    Apartmán Richarda Hirsche
    Plachého 6

    Přístupné pouze příležitostně
    součástí prohlídkové trasy 4

  • K19

    Dům Huga Semlera
    Klatovská 19

    Přístupné pouze příležitostně
    součástí prohlídkové trasy 4

  • K140

    Byt Lea Brummela
    Klatovská 140

    Nedostupný interiér

  • NR22

    Byt Weinerových
    náměstí Republiky 22

    Nedostupný interiér