Jeden z nejkrásnějších plzeňských bytů navržených Adolfem Loosem se dochoval v prvním patře činžovního domu v Bendově ulici č. 10. Interiér vznikl pro chemického inženýra Viléma Krause a jeho ženu Gertrudu mezi lety 1930–1931. Historie bytu a jeho obyvatel je velmi smutná a dramatická. Druhou světovou válku a pronásledování nacistickým režimem přežil jen Vilém Kraus (manželka a dvě děti zahynuly v koncentračním táboře), kterému byt následně zabavil totalitní komunistický režim, před kterým musel znovu uprchnout do exilu ve Velké Británii. V období socialismu byl původní byt rozdělen na tři bytové jednotky, část vybavení byla v té době nenávratně zničena.
Nejhodnotnější částí bytu je exkluzivní salón propojený s jídelnou. Hlavním motivem je zde zrcadlení, proti sobě umístěné zrcadlové stěny vytvářejí zajímavý efekt donekonečna roznásobeného prostoru. Loos zde citlivě zkombinoval obklady mramorem Cipollino zelené barvy s bílým žilkováním s dřevěným vestavěným nábytkem a kazetovým stropem, obojí bylo dýhováno kvalitním temně hnědým mahagonem. V ose místnosti nalezneme pro Loose charakteristický krb z režného zdiva. Cenná je rovněž téměř kompletně dochovaná ložnice s nábytkem vestavěným do obvodových stěn. Zachovala se včetně zajímavých a praktických designových detailů – toaletního stolku, věšáků na klobouky ve skříních, zásuvek a jiných promyšlených úložných prostor.
Dnes je byt majetkem města Plzně. V roce 2014 byl zrekonstruován podle návrhu architektů Ludvíka Gryma a Jana Sapáka. Dochované vybavení bylo pečlivě zrestaurováno, chybějící mobiliář zde nebyl nahrazen replikami, ale prvky soudobého designu tak, aby bylo na první pohled patrné, co je původní a co nikoliv. Výsledkem jsou variabilní prostory uzpůsobené také pro konání komorních kulturních akcí.
Zajímavé detaily
-
Dřevo
Stropní obklad z mahagonového dřeva byl vyleštěn do takového lesku, že zcela odrážel prostor pod sebou, čímž místnost opticky protahoval do výšky.
-
Zrcadla
Loosovým oblíbeným interiérovým prvkem byl efekt tzv. enfilády. V případě salónu Krausových jej dosáhl iluzivně ve fascinujícím násobení obrazu v protilehlých zrcadlových stěnách.
-
Mramor
Loosovým oblíbeným materiálem byl kámen. V obývacím pokoji Krausových použil mramor zvaný Cipollino, který byl velmi oblíbený už u Římanů ve starověku. S touto zeleno bílou kombinací se setkáme také v Müllerově vile v Praze nebo na obkladu obchodního domu Goldman& Salatsch ve Vídni.

Fotogalerie





Další interiéry
-
B10
Byt Krausových
Bendova 10Dostupný interiér
součástí prohlídkové trasy 1 -
K12
Byt Voglových
Klatovská 12Dostupný interiér
součástí prohlídkové trasy 1 -
H58
Brummelův dům
Husova 58Dostupný interiér
součástí prohlídkové trasy 2 -
K110
Semlerova rezidence
Klatovská tř. 110Dostupný interiér
součástí prohlídkové trasy 3 -
P6
Apartmán Richarda Hirsche
Plachého 6Přístupné pouze příležitostně
součástí prohlídkové trasy 4 -
K19
Dům Huga Semlera
Klatovská 19Přístupné pouze příležitostně
součástí prohlídkové trasy 4 -
K140
Byt Lea Brummela
Klatovská 140Nedostupný interiér
-
NR22
Byt Weinerových
náměstí Republiky 22Nedostupný interiér