Nejcennější a nejzachovalejší ze všech plzeňských realizací navrhl Adolf Loos pro manžele Jana a Janu Brummelovy na Husově třídě 58. Jan obchodoval se stavebním řezivem. Původně architektonicky průměrný dům s fasádou ve stylu romantického historismu z konce 19. stol. byl podle Loosova návrhu v letech 1927 – 29 radikálně přestavěn. Vnější podobu původního domu Loos zcela změnil, odstranil veškeré zdobné prvky fasád, šikmou střechu skryl za vysokou atiku. Na západní straně k domu připojil vertikální hranolovou přístavbu. Tím objekt získal nezaměnitelnou podobu progresivní pokrokové architektury.

To nejcennější z jeho tvorby se ale nachází uvnitř domu. V prvním patře se dochoval unikátní dvougenerační byt pro Jana, Janu a Janinu maminku Hedviku Liebsteinovou s dokonale promyšlenou vnitřní dispozicí. Obě části bytu, jak pro mladé Brummelovi, tak pro paní Hedviku mohou fungovat zcela samostatně, nebo je lze variabilně propojit, kdy se setkávají ve společné jídelně. Jednotlivé místnosti jsou vybaveny unikátním vestavěným nábytkem, uplatňuje se zde pro  Loose charakteristická osová symetrie, kterou umocňuje enfiláda, kontinuální průhled na sebe navazujícími místnostmi. Interiéry bytu se zachovaly téměř kompletní a to včetně unikátního vzácného souboru původního Loosem navrženého volně stojícího nábytku, který se v ostatních interiérech nedochoval. V jednotlivých místnostech můžeme obdivovat promyšlené kombinace různých materiálů a barevných povrchových úprav, např. obývací pokoj Jana a Jany s dubovým obkladem a impozantní betonovou replikou renesančního krbu, který má odpoutat pozornost obyvatel od oken, kterými bylo vidět pouze nevzhledné průmyslového okolí domu. Stejnou funkci pak plnila velká nástěnná malba rakouského malíře Roberta Aignera s motivy italské krajiny na stěně jídelny, kde vestavěný nábytek a obklady stěn jsou dýhovány kořenovým dřevem kanadského topolu.

Návštěvníci mají možnost prohlédnout si celý byt včetně koupelny, ložnic i extravagantního žlutého pokoje Hedviky Liebsteinové. Projekt na opravu Brummelova domu vypracoval tým vedený profesorem architektem Václavem Girsou.

  • Krb

    Centrem rodinného života je odedávna krb. V Loosově interiéru nesmí rozhodně chybět, ať už do místnosti vede komín či ne. V pokoji paní Liebsteinové byl z toho důvodu použit krb plynový.

  • Trojnožka

    Při své tvorbě se Adolf Loos nechával inspirovat řadou věcí. Egyptskou trojnožku Loos objevil v orientální sekci londýnského muzea, kde si ji obkreslil a následně ji nechal vyrábět do svých interiérů.

  • Tapeta

    Replika původní tapety je dokladem Loosovy bravurní práce s barvami. Navzdory použití široké palety barev není výsledný efekt divoký, ale naopak harmonický a svěží.

Další interiéry

B10 Bendova 10
K12 Klatovská 12
H58 Husova 58
K110 Klatovská 110
K19 Klatovská 19
P6 Plachého 6
K140 Klatovská 140
NR22 Náměstí Republiky 22
  • B10

    Byt Krausových
    Bendova 10

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 1

  • K12

    Byt Voglových
    Klatovská 12

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 1

  • H58

    Brummelův dům
    Husova 58

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 2

  • K110

    Semlerova rezidence
    Klatovská tř. 110

    Dostupný interiér
    součástí prohlídkové trasy 3

  • P6

    Apartmán Richarda Hirsche
    Plachého 6

    Přístupné pouze příležitostně
    součástí prohlídkové trasy 4

  • K19

    Dům Huga Semlera
    Klatovská 19

    Přístupné pouze příležitostně
    součástí prohlídkové trasy 4

  • K140

    Byt Lea Brummela
    Klatovská 140

    Nedostupný interiér

  • NR22

    Byt Weinerových
    náměstí Republiky 22

    Nedostupný interiér