Semlerova rezidence

Rodina Oskara Semlera bydlela nejprve v Jagellonské ulici nedaleko dnešní Klatovské třídy, odkud se zprvu plánovala přestěhovat do rodinného domu a sídla firmy na Klatovské třídě 19. To by ovšem znamenalo výraznou rekonstrukci tohoto domu a jeho zvýšení o další dvě patra. Oskar Semler proto nakonec přistoupil k jinému řešení, a to koupi původně činžovního domu na Klatovské 110. V roce 1932 požádal Adolfa Loose o vypracování projektu na velkorysou adaptaci bytu z celého jednoho křídla domu na Klatovské 110. Vzhledem k Loosovu špatnému zdraví a následné smrti se dokončení projekčních prací ujal jeho žák a spolupracovník architekt Heinrich Kulka. Do nového bydlení se Oskar nastěhoval se svou rodinou v roce 1934.

Jde o jediný byt v Loosově stylu v Plzni, kde nalezneme unikátní princip tzv. Loosova raumplanu – jednotlivé místnosti v bytě jsou rozdílně vysoké, navíc i navzájem výškově posunuté do mnoha úrovní a mezi sebou propojené schodišti do kontinuálně navazujících prostor. V bytě tedy můžeme obdivovat raumplan s rozlehlým salónem s obklady dýhovanými finskou břízou, podlahou ze vzácného makasaru a krb vyzděný z hrubě opracovaných kvádrů znělce. Na ochozu salónu nalezneme knihovnu s červeně lakovanými stropními trámy a pozlacenými prkny záklopu stropu. Zachovala se řada detailů včetně výtahu pro dopravu jídla z kuchyně do jednotlivých místností v různých výškových úrovních. Byt je členěný na společenskou část a na pečlivě oddělené soukromé prostory ložnic a dětských pokojů v horním podlaží.

Dům byl z majetku Města Plzně převeden na Plzeňský kraj a nyní jej spravuje Západočeská galerie. Semlerova rezidence, včetně dříve nepřístupných soukromých části bytů,  tj. ložnic a dětských pokojů, byla znovu otevřen veřejnosti po rozsáhlé rekonstrukci v září 2022. Součástí expozice rezidence Oskara Semlera se stalo nově vybudované Centrum pro výzkum architektury